Krvinky – malé buňky s velkou mocí

Jaké druhy krvinek v těle máme a jaké jsou jejich hlavní úkoly?

• V krvi nám koluje několik různých krvinek, které plní různé funkce. Jednak červené krvinky (erytrocyty), které transportují kyslík z plic do tkání a oxid uhličitý (CO2) z tkání do plic. Dále jsou v krvi bílé krvinky (leukocyty), které zajišťují (buněčnou i protilátkovou) imunitu proti virům, bakteriím i parazitům. V neposlední řadě krev obsahuje krevní destičky (trombocyty), které se podílejí na zástavě krvácení po poranění.

Červené krvinky přenášejí kyslík – jak to přesně funguje?

• Červené krvinky obsahují krevní barvivo (hemoglobin), které zprostředkovává přenos kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic.  Vazba kyslíku na hemoglobin je reverzibilní, což znamená, že v prostředí s vyšší parciálním tlakem kyslíku se kyslík váže na hemoglobin (plicní kapiláry), pokud je parciální tlak kyslíku nízký, kyslík vystupuje z vazby s hemoglobinem (tkáňové kapiláry). Důležitý je i rozpuštěný kyslík v krvi. Tkáně spotřebovávají právě rozpuštěný kyslík z plazmy. Snížením tlaku kyslíku v plazmě se navázaný kyslík uvolňuje z hemoglobinu, aby doplnil chybějící rozpuštěný kyslík v plazmě. 

K čemu slouží bílé krvinky a jak se podílejí na imunitě?

• Bílé krvinky slouží k obraně organismu před infekcemi (viry, bakterie, ...) i nádorovými buňkami, jsou klíčovou součástí imunitního systému. V krvi je přítomno několik druhů bílých krvinek: 
  • neutrofily – jsou 1. linií obrany proti bakteriím
  • lymfocyty – zajišťují obranu zejména proti virům, dělí se na dva druhy
    • T – lymfocyty zajišťují buněčnou imunitu
    • B – lymfocyty zajišťují protilátkovou a paměťovou imunitu
  • eozinofily – zajišťují slizniční imunitu
  • bazofily – spouštějí okamžitou výraznou alergickou reakci 
  • monocyty – jejich hlavní funkcí je fagocytóza, pohlcují patogenní mikroorganismy

 Jak fungují krevní destičky a proč jsou důležité pro srážlivost?

• Krevní destičky zajišťují zejména primární hemostázu (zastavení krvácení) po poranění. V řádu desetiny sekundy přilnou k poškozené cévě, dojde k jejich aktivaci, změně tvaru, shluknutí a vytvoření primární zátky. Současně nastupují další faktory krevního srážení, které jsou přítomné v plazmě a vytvoří stabilní fibrinovou zátku. Krevní destičky se také podílejí na holení ran.

Mění se počet krvinek v těle v závislosti na zdraví nebo životním stylu?

• Ano, počet krvinek se může měnit i výrazně. Nejlépe to pozorujeme u bílých krvinek, které se dokáží velmi rychle zmnožit a vyplavit do oběhu v případě, že se organismus potýká s infekcí, zánětem, nádorem, alergií, …  jejich zvýšený počet vidíme ale i u kuřáků, po námaze, při stresu. V případě červených krvinek (hlavně jejich barviva hemoglobinu) dochází k jejich poklesu zejména při nedostatku železa, kyseliny listové nebo vitamínu B12. 
• Obecně určitě platí, že pro správný počet a funkci krvinek je důležitý příjem bílkovin, minerálů, vitamínů, dostatek pohybu a obecně zdravý životní styl.

Jak se při darování krevní plazmy zachází s krvinkami – vrací se opravdu zpět do těla?

• Ano, během odběru krevní plazmy se odebírá pouze plazma a ostatní krvinky se vracejí dárci. Díky tomu není odběr plazmy tak energeticky náročný a plazma se může odebírat v intervalu 14 dní.

MUDr. Jana Zítková

Působila mnoho let na transfuzním oddělení v Klatovech, nyní působí jako vedoucí lékařka a odborný zástupce ve společnosti Amber Plasma. Věnuje se dárcům, odborně vede kolegy, darování plazmy vnímá jako propojení moderní medicíny s lidskostí. Přednášela na odborných seminářích, podílela se na dvou vědecko-populárních publikacích, je držitelkou diplomu celoživotního vzdělávání lékařů i primářské licence ČLK. Své odborné znalosti předává také veřejnosti prostřednictvím rozhovorů v řadě médií. Na své práci oceňuje možnost být blízko lidem, kteří se rozhodli pomáhat druhým. Ve volném čase se věnuje procházkám v přírodě, četbě a rozšiřuje svoji sbírku slonů.